Materiál může na první pohled odpovídat objednávce rozměrem i označením. Jak ale ověřit, že jde skutečně o požadovanou jakost a že splňuje předepsané vlastnosti? Právě k tomu slouží materiálový atest.
Najdete v něm údaje o původu a vlastnostech materiálu, podle typu dokumentu také výsledky zkoušek. Samotný atest ale může na první pohled připomínat změť čísel, zkratek a odkazů na normy. Pojďme se proto podívat, co v něm hledat a jak jednotlivým údajům rozumět.
Co se v článku dozvíte
- Co je materiálový atest a k čemu slouží
- Jaký je rozdíl mezi dokumenty 2.1, 2.2, 3.1 a 3.2
- Jak krok za krokem přečíst atest 3.1
- Co znamenají údaje o chemickém složení a mechanických vlastnostech
- Jak ověřit návaznost atestu na dodaný materiál
- Co dělat, pokud atest chybí nebo obsahuje nejasnosti
Co je materiálový atest
Materiálový atest je dokument, který dokládá informace o dodaném kovovém materiálu. V praxi je důležitý zejména tam, kde je potřeba prokázat použitou jakost, původ materiálu nebo splnění požadavků příslušné normy či objednávky.
Pojmem „atest“ se přitom běžně označuje několik různých druhů dokumentů podle normy EN 10204. Liší se rozsahem uvedených informací, způsobem kontroly i tím, kdo dokument potvrzuje.
Atest 2.1, 2.2, 3.1 nebo 3.2?
Jedním z hlavních rozdílů mezi jednotlivými dokumenty je to, zda obsahují výsledky zkoušek a zda se tyto výsledky vztahují ke konkrétnímu dodanému materiálu.
Pod výsledky zkoušek si můžete představit například údaje o chemickém složení nebo mechanických vlastnostech, jako je pevnost v tahu, mez kluzu či tažnost.
Důležité je také rozlišovat mezi nespecifickou a specifickou kontrolou. U nespecifické kontroly nejsou výsledky získány přímo z výrobků z konkrétní dodávky. Specifická kontrola se naopak provádí před dodáním na výrobcích nebo zkušebních jednotkách, které odpovídají dodávce, podle požadavků stanovených příslušnou specifikací.
| Dokument | Co potvrzuje | Jaké výsledky obsahuje | Kdo jej potvrzuje |
|---|---|---|---|
| 2.1 | Shodu dodaného materiálu s objednávkou | Neobsahuje výsledky zkoušek | Výrobce |
| 2.2 | Shodu s objednávkou | Výsledky nespecifické kontroly | Výrobce |
| 3.1 | Shodu s objednávkou | Výsledky specifické kontroly vztahující se k dodávanému materiálu | Oprávněný zástupce výrobce nezávislý na výrobním oddělení |
| 3.2 | Shodu s objednávkou | Výsledky specifické kontroly vztahující se k dodávanému materiálu | Oprávněný zástupce výrobce a zástupce zákazníka nebo nezávislý inspektor |
Nejde přitom o čtyři stupně kvality materiálu. Dokument 3.1 automaticky neznamená „lepší materiál“ než 2.2. Rozdíl spočívá v tom, jaké informace jsou doloženy, jakým způsobem byly získány a kdo jejich správnost potvrzuje. Požadovaný typ dokumentu se proto odvíjí od konkrétního použití, příslušných norem a požadavků zákazníka.
V praxi se velmi často setkáte s inspekčním certifikátem 3.1. Podívejme se proto podrobněji na to, co v něm najdete.
Jak číst atest 3.1 krok za krokem
Konkrétní podoba atestu se může mezi jednotlivými výrobci lišit. Základní údaje ale bývají podobné a při kontrole je dobré zaměřit se především na následující položky.
Označení materiálu
Nejprve zkontrolujte, zda uvedená jakost odpovídá objednanému materiálu. Může jít například o konstrukční ocel S235JR nebo S355J2, případně nerezovou ocel 1.4301 nebo 1.4404.
Samotný nápis „ocel“ nebo „nerez“ totiž o vlastnostech materiálu nestačí. Jednotlivé jakosti se mohou výrazně lišit chemickým složením, mechanickými vlastnostmi, korozní odolností i možnostmi dalšího zpracování.
Norma
Společně s označením materiálu zkontrolujte také normu nebo specifikaci, podle které byl materiál dodán. Ta určuje požadavky, které musí daný materiál nebo výrobek splňovat.
Dvě podobně označené položky proto nemusí být automaticky zaměnitelné. Důležitá je celá specifikace uvedená v dokumentaci a objednávce.
Číslo tavby
Číslo tavby, často označované jako heat number nebo heat no., patří mezi klíčové údaje pro dohledatelnost materiálu. Umožňuje propojit dodaný materiál s příslušnými výsledky kontroly uvedenými v dokumentaci.
Právě tato návaznost je zásadní. Nestačí mít atest se správnou jakostí materiálu – musí být možné ověřit, že se skutečně vztahuje k dodanému materiálu. Pokud se materiál dále dělí nebo zpracovává, je proto potřeba jeho identifikaci zachovat.
Chemické složení
V této části najdete zastoupení jednotlivých chemických prvků. Podle materiálu může jít například o uhlík (C), mangan (Mn), chrom (Cr), nikl (Ni), molybden (Mo) a další prvky.
Jejich zastoupení ovlivňuje vlastnosti materiálu a naměřené hodnoty lze porovnat s požadavky stanovenými pro danou jakost.
U nerezových ocelí například obsah chromu, niklu nebo molybdenu významně souvisí s jejich vlastnostmi a korozní odolností. U konstrukčních ocelí zase mohou být důležité jiné prvky a jejich limity.
Mechanické vlastnosti
Atest může obsahovat také výsledky mechanických zkoušek, které ukazují, jak se materiál chová při zatížení. Setkat se můžete například s těmito údaji:
- mez kluzu (Re nebo Rp0,2) – udává hodnotu napětí související se začátkem trvalé deformace materiálu,
- pevnost v tahu (Rm) – maximální tahové napětí dosažené při tahové zkoušce,
- tažnost (A) – vyjadřuje schopnost materiálu plasticky se deformovat před porušením,
- nárazová práce (KV) – udává energii absorbovanou při rázové zkoušce za stanovených podmínek.
Ne každý atest musí obsahovat všechny tyto hodnoty. Rozsah zkoušek závisí na konkrétním materiálu, výrobkové normě a požadavcích objednávky.
Další údaje
Podle konkrétního výrobku a materiálu mohou být v dokumentu uvedeny také rozměry, množství, stav dodání, tepelné zpracování nebo výsledky dalších požadovaných zkoušek.
Při kontrole atestu tedy nestačí hledat jednu konkrétní hodnotu. Důležité je ověřit, zda dokument odpovídá objednávce a zda údaje v něm skutečně náleží dodanému materiálu.
Co když atest chybí nebo údaje nesedí
Pokud pro konkrétní zakázku potřebujete určitý typ materiálového atestu, je vhodné tento požadavek uvést už při objednávce materiálu. Zpětné získání dokumentace totiž nemusí být vždy možné, zejména pokud už není možné jednoznačně doložit návaznost na původní materiál.
Pokud atest máte, ale některé údaje chybí nebo nesouhlasí, ověřte u dodavatele zejména:
- zda jde o požadovaný typ dokumentu,
- zda odpovídá jakost a specifikace materiálu,
- zda lze atest jednoznačně propojit s dodaným materiálem,
- zda obsahuje všechny výsledky požadované pro konkrétní použití.
Právě proto nemusí být levnější materiál bez požadované dokumentace ve výsledku výhodnější. Pokud později zjistíte, že jeho vlastnosti nebo původ nelze potřebným způsobem doložit, může být pro danou zakázku nepoužitelný. To může znamenat nákup nového materiálu, zdržení výroby nebo další náklady.
Požadavky na materiálovou dokumentaci je proto dobré řešit už při objednávce, stejně jako jakost, rozměry nebo množství.
Potřebujete poradit s výběrem materiálu?
Pokud pro svůj projekt potřebujete konkrétní materiál a nejste si jistí jeho jakostí nebo požadovaným typem dokumentace, obraťte se na nás. Pomůžeme vám vybrat vhodné řešení a dodat potřebné podklady.
FAQ
Co je atest 3.1?
Atest 3.1, přesněji inspekční certifikát 3.1 podle EN 10204, potvrzuje shodu dodaného materiálu s požadavky objednávky a obsahuje výsledky specifické kontroly.
Jaký je rozdíl mezi atestem 2.2 a 3.1?
Dokument 2.2 obsahuje výsledky nespecifické kontroly, které se nevztahují přímo ke konkrétní dodávce. Certifikát 3.1 obsahuje výsledky specifické kontroly vztahující se k dodávanému materiálu.
Co znamená číslo tavby v atestu?
Číslo tavby identifikuje tavbu, ze které materiál pochází, a umožňuje propojit dodaný materiál s příslušnou dokumentací a výsledky kontroly.
Musí mít každý materiál atest?
Ne. Požadovaný typ dokumentace závisí na konkrétním materiálu, jeho použití, příslušných předpisech, projektové dokumentaci a požadavcích zákazníka.
Lze získat atest k materiálu zpětně?
Někdy ano, pokud lze materiál jednoznačně propojit s původní výrobní dávkou a příslušnou dokumentací. Pokud byla tato návaznost ztracena, nemusí být zpětné získání atestu možné.
autor:
Jan Matějka
Spolumajitel a jednatel společností AKROS
Jan je absolventem procesního inženýrství na ČVUT v Praze. Svou profesní dráhu ve společnosti AKROS spojil s jejím rozvojem již v roce 2009. Za dalších 9 let, v roce 2018, vstoupil odkoupením podílu firmy do vlastnické struktury.
Dnes jako jednatel kombinuje své technické vzdělání s dlouholetou praxí v oboru. Věnuje se aktivnímu řízení chodu společností a dohlíží na to, aby AKROS zůstal synonymem pro kvalitu a odbornost, na které si zakládá už od svého nástupu.